Jak to vidí...

V Bruselu pokračuje summit Evropské unie. Prezidenti a premiéři jednají o konkurenceschopnosti, cenách energií i sedmiletém rozpočtu. Dohodu ale zatím nenašli. Členské státy mají zásadně odlišné představy o tom, kam mají evropské peníze směřovat. Navrhované škrty navíc zasahují oblasti, do kterých Evropa potřebuje nejvíce investovat. Výsledný rozpočet tak může být menší než současný. „Je to postavené na hlavu,“ říká analytik ČRo Viktor Daněk. Jak chce Evropa splnit své cíle?

Praha bývala tradiční baštou ODS. V letošních komunálních volbách ale občanští demokraté těsně prohráli se Starosty. Podle komentátora Českého rozhlasu Petra Hartmana si za výsledek mohou především sami. Proč měla pražská ODS řešit výměnu primátora Bohuslava Svobody už dávno a v čem spočívá úspěch Starostů? Může neúspěch SPD ohrozit pozici Tomia Okamury? A proč by odvolání ministra školství Roberta Plagy mohlo být pro Andreje Babiše problematické?

Česká národní banka by mohla už v listopadu zvýšit úrokové sazby. Podle ekonoma Víta Hradila totiž inflace, která v září zrychlila na 2,5 procenta především kvůli drahým pohonným hmotám, začíná představovat vážnější hrozbu. Proč už nestačí vyčkávat? A co může proti zdražování udělat vláda? V rozhovoru dojde také na roztříštěnost českých samospráv a návrh na zavedení mimořádné daně pro rafinerie.

„Zemská CDU v Sasku-Anhaltsku je problematická v tom smyslu, že má velkou míru autonomie a ne vždycky přímo následuje vedení v Berlíně. Je doložitelné, že probíhají rozhovory, kterými se ostatně AfD pyšní,“ komentuje Vladimír Handl z katedry německých a rakouských studií FSV UK. Nakolik ve spolkové republice rezonovala slova spisovatelky Radky Denemarkové? Jak rozumět postojům Gerharda Schrödera ve vztahu k Rusku? A jakou roli hraje Německo v evropské politice?

„Lidé mají tendenci vyhledávat někoho, kdo není tak konfliktní, kdo je trošku umírněnější,“ komentuje výsledek Starostů a nezávislých v komunálních a senátních volbách politický analytik Lukáš Jelínek. Jaké jsou varianty příští vlády v metropoli? Co čekat od druhého kola voleb do horní komory? A může se prezidentovi vymstít jeho marocká anabáze?

Proč je pro lidi tak těžké přijmout pomoc paliativní medicíny nebo hospice? Jaké zázraky vidí Lucie Stránská u svých klientů? Je důležité, aby nemocný i jeho blízcí navzájem sdíleli svoje obavy, myšlenky i pocity? Jak tak náročnou situaci vnímají děti? Jak by se o sebe měla starat pečující rodina? Co Lucie Stránská prožívá při podzimních procházkách ve skalách Českého ráje? Jak podpořit domácí hospice v rámci tzv. Papučového dne?

Václav Havel by se letos dožil 90 let. Jak se v průběhu let proměnil pohled Čechů na prvního polistopadového prezidenta? „Skutečně prošel proměnou z aktivního politika v historickou osobnost,“ říká socioložka Paulína Tabery. Čeho si na něm lidé nejvíce cenili? Proč ho mladší generace hodnotí příznivěji než pamětníci? A co dnes Češi očekávají od hlavy státu?

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) připustila, že se Česko nevyhne zvyšování některých daní. Ve hře je vyšší zdanění investičních bytů, návykových látek i některých odvětví. Kde chce vláda získat další peníze? A podaří se jí snížit obří schodky státního rozpočtu? Odpovídá hlavní ekonomická analytička Českého rozhlasu Jana Klímová.

Ve Frankfurtu nad Mohanem začal největší knižní veletrh na světě, jehož čestným hostem je letos Česko. Slavnostní zahájení provázel pískot při projevu ministra kultury Oty Klempíře, zatímco spisovatelka Radka Denemarková sklidila potlesk. Co turbulentní úvod vypovídá o současné české kultuře? A jakou šanci představuje Frankfurt pro českou literaturu? Kulturní publicista Josef Chuchma komentuje i novou kulturní politiku a situaci v Národní galerii.

„Když se díváte na jeho výkon funkce z hlediska reprezentace státu a reprezentace před veřejností, v tomto směru podle mě neudělal zatím žádnou větší chybu. Jeví se mi, že z tohoto a z toho, že se mu to bude vracet jako bumerang, se velká chyba může vyrobit,“ říká politolog z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Lubomír Kopeček. Je Senát skutečně pojistkou demokracie? A v čem spočívá odkaz Václava Havla?

„O pozitivní, hezký život se zápasí každý den. Když se jeden den vyhraje, neznamená to, že se na to druhý den vykašleme,“ reprodukuje jednu ze zásadních myšlenek Václava Havla spisovatel a publicista Pavel Kosatík. Jak vypadal vnitřní svět prvního polistopadového prezidenta? Jak pečovat o jeho odkaz? Kde hledat původ slov o pravdě a lásce? A jakou roli v jeho životě sehrála Olga Havlová?

Jak vzpomíná na závěr roku 2011, kdy byla nablízku Václavu Havlovi v čase jeho odcházení? Z čeho podle sestry Angeliky pramenila jeho úcta k člověku jako takovému? Co nejvíc chybí mladým lidem, o které se stará ve výchovném ústavu Klíčov? Chybí dnešním mladým odvaha? Co ji přivedlo k divadlu? A jak jde dohromady s řeholním životem? Jak reagovali studenti DAMU, když ve svých 44 letech již v řeholním oděvu začala studovat dramatickou výchovu?

Klimatický jev El Niño, před kterým vědci delší dobu varují, bude pravděpodobně mnohem intenzivnější, než se čekalo. Svého vrcholu by měl dosáhnout za dva měsíce. „Už teď jsme překonali největší odchylku, která kdy byla zaznamenána u předchozích El Niño,“ upozorňuje meteorolog Michal Žák. Jak a kde se jeho síla nejvíce projeví? A jaké budou jeho dopady na počasí v Evropě?

Již za měsíc, 3. listopadu, budou Američané rozhodovat o novém složení Sněmovny reprezentantů i části Senátu. Čím se kampaň před takzvanými midterms vyznačuje a jaká témata volbám dominují? „Důvěra v Donalda Trumpa je podle průzkumů evidentně podlomená,“ říká amerikanista Bořek Lizec. V rozhovoru také přibližuje výsledek setkání amerického a čínského prezidenta a připomíná úspěšné krajany, kteří se za oceánem nejen prosadili, ale také nezapomněli na svou vlast.

Do komunálních a senátních voleb v Česku zbývá devět dní. Ulice i okolí hlavních silničních tahů lemují billboardy stran a hnutí, předvolební boj se odehrává také na sociálních sítích. Na co letos kandidáti vsadili? „Politici se naučili neslibovat tolik toho, co nemůžou zařídit. Snaží se dát alespoň nějakou emoci,“ říká expertka na politickou komunikaci Denisa Hejlová. V rozhovoru také hodnotí nový televizní kanál Donalda Trumpa i to, zda se Česku daří budovat vlastní značku.

„Opozice upozorňuje na některé kroky vlády, které jsou opravdu v rozporu s demokratickými pravidly nebo s jejím vlastním prohlášením. Takže to má svůj význam,“ říká o v pořadí druhém pokusu o vyslovení nedůvěry vládě politoložka Vladimíra Dvořáková. Jak ovlivňují blížící se komunální a senátní volby celostátní politiku? Radikalizuje se německá společnost, jak naznačují nedávné volební úspěchy AfD a Die Linke? A stala se z italské premiérky Meloniové pragmatická politička?

Jak se sedmnáctiletý student dostane jako stážista do Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR? Jak využil svobodu, kterou mu přineslo rozhodnutí postavit se v 17 letech na vlastní nohy? Kde se zrodil nápad studovat v zahraničí? Proč jeho volba padla právě na univerzitu v Cambridge? Byl psychicky připravený na to, jak úspěšná bude finanční sbírka, která mu pomůže uskutečnit jeho sen? Je pro něj fakt, že ho podpořilo více než 8 000 lidí, svazující nebo zavazující?

Vládní koalice pro příští rok počítá s deficitem ve výši 386 miliard korun. Aktuálně je schodek o tři miliardy nižší oproti původnímu plánu. „Jde o kosmetickou změnu,“ hodnotí ekonom Lukáš Kovanda. Proč jsme si zvykli na schodky v řádu stovek miliard korun a kdy začne rostoucí zadlužení Česka představovat skutečný problém? Jak demografické změny ovlivní výdaje na důchody a zdravotnictví? A je správné, že vláda kvůli drahým pohonným hmotám znovu zasahuje do cen?

Část obsáhlého archivu organizace Post Bellum, která stojí za projektem Paměť národa, lze nově prozkoumávat pomocí umělé inteligence. „Můžete se ptát způsobem, kterým to dřív nešlo,“ říká datový analytik Josef Šlerka, který za projektem stojí spolu s Karlem Minaříkem. Co všechno dokáže AI z tisíců hodin vzpomínek pamětníků vytáhnout? A proč podle Šlerky není největší hrozbou to, že by nás umělá inteligence chtěla vyhubit?

Jednotné Rusko, které je úzce spjaté s prezidentem Vladimirem Putinem, podle očekávání ovládlo volby do Státní dumy. Je Kreml spokojený a co se v zemi po hlasování změní? Rusista Karel Svoboda přiblíží, jak může výsledek ovlivnit ruskou agresi na Ukrajině i jak by měla Evropa reagovat na zesilující hybridní útoky Moskvy.

„Izraelští politici se v tuto chvíli nepředhánějí v tom, kdo dříve zajistí zemi mír, kdo konečně vyřeší izraelsko-palestinský konflikt, ale naopak kdo bude vůči Palestincům drsnější,“ říká vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha Břetislav Tureček. Co lze očekávat od říjnových voleb v Izraeli? Dojde k obnově mírových jednání mezi Washingtonem a Teheránem? A jak s aktuální geopolitickou situací souvisí turné britského zpěváka Eda Sheerana?

„Člověk má někdy pocit, že i kdyby vetoval drtivou většinu zákonů, které teď procházejí parlamentem, nebylo by to na škodu,“ glosuje v pořadu Jak to vidí… politolog Lukáš Jelínek. Dochází ke sbližování hlavy státu a vlády v zahraničněpolitické agendě? Stane se Česko nestálým členem Rady bezpečnosti OSN? Jak probíhá kampaň před senátními a komunálními volbami? A podaří se SPD a Motoristům prosadit snížení schodku státního rozpočtu na příští rok?

Zajímalo ho už v dětství, jak věci fungují? Je důležité, aby byl vědecký novinář hluboko ponořený do tématu, o kterém píše? Proč svůj přístup popisuje jako "šnorchlování"? Proč podle něho novináři někdy píší o vědě jako o kuriozitě? Co je cílem dezinformací a dá se nad nimi vyhrát? Jakou práci rád přenechává AI? Může i chatbot inspirovat? Proč si chatboty často polidšťujeme? Čím nás podle Pavla Kasíka AI odděluje nejen od ostatních lidí, ale i od světa?

Ukrajinu zřejmě čeká další válečná zima a diplomatické úsilí USA k ukončení války vázne. „Nikam jsme se neposunuli,“ říká ukrajinistka Lenka Víchová. Co se zatím podařilo dojednat americkým diplomatům? Jak prezident Zelenský zvládá politické otřesy na domácí půdě? A proč byl odvolán ukrajinský generální prokurátor?

Bankovní rada ČNB dnes rozhoduje o nastavení úrokových sazeb. Ekonom Richard Hindls očekává, že základní sazba zůstane na 3,75 procenta. Do konce roku ale její zvýšení nevylučuje. „Inflační tlaky tu pořád jsou,“ říká. Co by mohlo inflaci v příštích měsících nejvíce zvýšit? V rozhovoru také vysvětluje, jak si může Evropská unie uchovat konkurenceschopnost a nezávislost na Číně nebo jak by mohla vypadat ekonomická spolupráce Evropy a Kanady.

Vláda odložila rozhodnutí o návrhu změny zákona o ochraně veřejného zdraví, která má umožnit mimo jiné očkování proti chřipce v lékárnách. „Není to klíčový problém českého zdravotnictví,“ míní biochemik a bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Proč by podle něj mělo očkování zůstat v rukou lékařů? V audiozáznamu také vysvětluje, jak daleko je příprava vysokoškolského zákona nebo co přináší centralizace onkologických center.

„Dneska na mladé útočí spousta podnětů. Část toho je určitě je rozšíření smartphonů a roztřesenost pozornosti, která působí na pokles schopnosti číst a podobně, ale jsou tam další věci – zejména to, jak se učí,“ komentuje velkou srovnávací studii žáků zemí OECD Daniel Prokop, sociolog a ředitel výzkumné společnosti PAQ Research. Které země v šetření uspěly? Proč chce vláda legalizovat tzv. švarcsystém? A co chybí v návrhu státního rozpočtu na příští rok?

„Poslední měsíce jsme se bavili o tom, že je trošku nestandardní, že nejvyšší politické špičky v našem systému minimálně v oblastech, do kterých mají co mluvit z ústavy, nekomunikují, nekoordinují… Takže je dobře, že se to vrací do nějakého klidu, do nějakých kolejí,“ oceňuje politolog a pedagog České zemědělské univerzity v Praze Milan Školník. V jakém duchu se zatím nese kampaň před komunálními a senátními volbami? A jaký dopad bude mít přejmenování Knihovny Václava Havla?

Co všechno obnáší opravit památku? Proč se lidé rozhodnou koupit chátrající památku nebo se podílet jako dobrovolníci na její záchraně? Stačí jen okouzlení místem a nadšení? Komu a jak pomáhá projekt Máme vybráno? Čím si ji získal spolek Náš kostel? Čím to, že správce nebo majitel historického objektu tam mnohdy vede sociální podnikání? Přitáhnou hry a soutěže k zájmu o historii a památky děti? Čeho si Anna Svobodová všímá při putování krajinou?

Od teroristických útoků na Spojené státy 11. září 2001 uplynulo 25 let. Jak se za tu dobu proměnil terorismus a co dnes bezpečnostní experty znepokojuje? Terorismus jako metoda prosazování zájmů se podle politologa Miroslava Mareše odstranit nepodařilo. Alarmujícím trendem je ale radikalizace stále mladších lidí. „K primitivnímu džihádismu se hlásí lidé už třeba od dvanácti let věku,“ upozorňuje. Jakou roli hrají sociální sítě, internetové komunity nebo herní chaty?

Většina Čechů má pocit, že se může svobodně vyjadřovat na veřejnosti. Kde ale podle nich končí svoboda slova a začíná nenávistný projev? „Hranice mají existovat zejména v tom, jak mluvíme, než v tom, o čem mluvíme,“ říká socioložka Paulína Tabery z Centra pro výzkum veřejného mínění. Co průzkumy ukazují o svobodě slova a postojích české společnosti k Romům?

Vláda chce zvyšovat výdaje, nezvyšovat daně a zároveň postupně snižovat rozpočtové schodky. „To je kulatý čtverec,“ míní šéfredaktor deníku Právo Petr Šabata. Proč plánovaný deficit 389 miliard podle něj nemůže zachránit ekonomický růst? V rozhovoru zazní také hodnocení aktuálního dění na Slovensku i knihy Trojúhelník moci finského prezidenta Alexandera Stubba.

„Tato spolková země má s těžkým tvořením koalic své zkušenosti, ale tentokrát je to úplně jiná liga – protože aby měla nějaká vláda většinu, musela by ji sestavit proti AfD, ale skutečně z celého politického spektra,“ konstatuje Zuzana Lizcová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Jak volební úspěch AfD v Sasku-Anhaltsku ovlivní celostátní politiku? Co je cílem ruských hybridních útoků na území Německa? A jak na tamní průmysl dopadne restrukturalizace Volkswagenu?

„Centrální strany mají šanci konečně do svého argumentáře řešení vtáhnout témata, která jsou naprosto legitimní a která souvisí s vnitřní bezpečností a sociálním systémem,“ říká politolog Jan Kubáček. V pořadu Jak to vidí… dále komentuje rozhovor vicepremiéra a ministra zahraničí Petra Macinky s maskovaným aktivistou, probíhající kampaň před komunálními volbami a výhrady menších koaličních stran k plánovanému schodku ve výši 389 miliard.

Co studentku medicíny překvapilo, když během pandemie covidu působila jako sanitářka v nemocnici? Jak vypadá první rok mladého lékaře po promoci? Proč si Anna Šusová vybrala jako svoji specializaci internu? Jaký je rozdíl mezi akutní medicínou a působením lékaře v centru návazné péče? Proč je nejhorší chybou v rámci první pomoci neudělat nic? Jaký smysl vidí v paliativní medicíně? Připravilo ji studium dostatečně na situaci, kdy musí pacientovi sdělit špatnou zprávu?

Vláda Andreje Babiše počítá v návrhu státního rozpočtu na příští rok se schodkem 389 miliard korun, druhým nejhlubším v historii Česka, a s výrazným růstem výdajů. Je tak vysoký deficit obhajitelný? Co dnes českou ekonomiku táhne vpřed a na čem by měl stát její budoucí růst?

Vlny veder jsou v Evropě častější, delší a intenzivnější. Letošní léto bylo podle klimatologa Aleše Fardy dokonce o 15 let napřed oproti klimatickým projekcím. Česko přitom leží na rozhraní dvou oblastí, které se budou vyvíjet velmi odlišně. Je pravděpodobné, že se přikloníme spíše k vysychajícímu jihu Evropy a začne se k nám šířit stepní klima. Jak se na změny připravit a bez jakých opatření se neobejdeme?

Islanďané v referendu odmítli obnovit přístupové rozhovory s Evropskou unií. Odpůrci vyhráli o dvanáct tisíc hlasů. Jsou debaty o obnovení jednání definitivně ze stolu? „Téma teď pravděpodobně zapadne na mnoho let, ne-li dekád,“ říká analytik ČRo pro evropské záležitosti Viktor Daněk. V rozhovoru se Zitou Senkovou mluví také o hybridních hrozbách ze strany Ruska a nebo o nástupu nového norského krále Haakona VIII. Poslechněte si celý rozhovor ze záznamu.

„Částka pro Českou televizi a Český rozhlas by měla být povinná ze státního rozpočtu, to znamená, že by se nemohla měnit z roku na rok, maximálně by se zohlednila inflace. Tento rozpočtový automat je podle vlády dostatečnou pojistkou nezávislosti, ale podle mě to tak není,“ říká v pořadu Jak to vidí… mediální analytik Filip Rožánek. Proč ministerstvo zahraničí omezuje přístup některých novinářů na tiskové konference? A jaká budoucnost čeká televizi Barrandov?

„Lídr je někdo, kdo vytváří strategie, základní koncepce a podobně. A to skutečně, ať člověk zkoumá pana prezidenta jakkoliv, on opravdu není,“ komentuje v pořadu Jak to vidí… politoložka a ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Jak hodnotí nový debatní formát České televize? Usmíří se hlava státu s ministrem zahraničí? A proč v průzkumech posiluje hnutí STAN?

Čím je tamější školní jídelna tak výjimečná? Jaká kouzla používají boršické kuchařky, aby děti jedly i neoblíbené suroviny, třeba luštěniny? Co dokáží v pokrmech bylinky? A chutnají dětem více, když si je ve škole samy vypěstují? Co Kateřinu Slabíkovou vedlo k tomu, že začala prosazovat nápadité vaření ze základních surovin? Daří se omezit plýtvání potravinami? Jak v boršické školní jídelně vypadají tematické dny? Proč dává přednost lokálním dodavatelům?

V Česku se objevila dezinformační kampaň, která se snaží zhoršit vztahy mezi Čechy a Poláky. Kam se posouvá úroveň dezinformací a jaká by měla být vládní odpověď ? Nehodila by se teď strategická komunikace? A proč se u nás zaměňuje za propagandu? Expertka Denisa Hejlová v rozhovoru vysvětluje i to, jak funguje značka Meghan a Harry a jak může ovlivnit image Velké Británie nebo co vše prozrazují japonská kimona.

Ukrajina si připomněla 35 let nezávislosti v době, kdy jí spojenci přislíbili další pomoc v obraně proti Rusku. Evropská komise schválila dodávky obranného materiálu v hodnotě přes šest miliard eur, kriticky ale chybějí kapacity protiraketové obrany. Zároveň se rychle mění samotný způsob válčení. „Měli bychom se poučit, jak se vede moderní válka,“ upozorňuje politický geograf Libor Jelen. Jakou roli dnes hrají tanky a proč bojišti stále více dominují drony?

Schodek státního rozpočtu se může příští rok vyšplhat ke 400 miliardám korun. Podle ekonoma Lukáše Kovandy to ještě neznamená rozvrat veřejných financí, o konsolidaci ale také nejde. „Rozvolnění rozpočtových pravidel je bianko šek,“ upozorňuje. Jaké riziko představuje překročení hranice tří procent HDP? A vyplatí se teď fixovat ceny energií?

„Nejnověji, a to je asi morálně nejpokleslejší záminka, Kanadu zasáhly ničivé požáry. Donald Trump ji ztrestal 50procentními cly mimo jiné na dřevo a podobně – kvůli tomu, že šel do Spojených států kouř,“ upozorňuje bývalý velvyslanec České republiky v Kanadě Bořek Lizec. Jak může postup Kanady vůči USA ovlivnit referendum v provincii Alberta? Budou nacházející „midterms“ testem pro Donalda Trumpa? A proč se mu nedaří ukončit válku s Íránem?

„V české politice jsou věci, které jsou nevyzpytatelné… Takže nemůžeme stoprocentně vyloučit, že by se do toho boje Andrej Babiš pustil. Ale v tuto chvíli se to jeví jako málo pravděpodobné,“ konstatuje v pořadu Jak to vidí… komentátor Českého rozhlasu Petr Hartman. Přehlasuje dolní komora senátní vratky? Posílí vládní koalice v nadcházejících senátních volbách? A nakolik bude rezonovat téma sucha?

Proč musí být vědec extrémně odolný vůči stresu a neúspěchu? Co ho přivedlo ze zahraničních pracovišť zpátky do laboratoře VŠCHT? Má české vědecké prostředí oproti zahraničí nějakou výhodu? Bere jako pochvalu, že studenti údajně poslouchají jeho přednášky jako dobrý podcast? Proč považuje popularizaci za primární cíl vědy? Je těžké zodpovídat dotazy na platformě Zeptej se vědce srozumitelně a jednoduše? Proč je důležité, aby vědecky ověřené informace byly dostupné v češtině?

Modlitba pro Martu, Bratříčku, zavírej vrátka nebo film Vlny. Umění dokáže podle šéfa České filharmonie Davida Marečka přiblížit historii i lidem, kteří ji nezažili. „Emoce jsou nositeli paměti, jsou jejím zesilovačem,“ říká. Jak připomínat srpen 1968 dalším generacím?

Jednání vlády o státním rozpočtu na příští rok vstoupilo do své závěrečné fáze. Hlavními prioritami by podle premiéra Andreje Babiše i ministryně financí Aleny Schillerové měly být investice do dopravní infrastruktury, do dostupného zdravotnictví, energetické bezpečnosti, školství a bydlení. „Všechno je priorita. Příjmy ale nerostou tak rychle,“ říká ekonomická analytička Jana Klímová. Jaké požadavky vznášejí jednotlivé resorty? A jak se daří hospodařit samosprávám?

Vlny veder jsou častější, intenzivnější a také delší. Evropa má za sebou už pátou vlnu rekordních teplot. Jak zvýšit kvalitu bydlení a připravit města na horko? „Architektura má, stejně jako člověk, oblečení. Klimatizace je až poslední vrstva ochrany. Pokud se nepřipravíme teď, za deset dvacet let nás to dožene,“ říká architekt Lukáš Janáč.