Názory a argumenty

Termín rašismus není v českém veřejném prostoru příliš znám. Naopak v samotném Rusku, a především v ruské emigraci jde o jeden z nejužívanějších pojmů.

„Západ chce Rusku přivodit na bojišti strategickou porážku. Pro Rusko by to znamenalo konec jeho tisíciletých dějin. Takže otázka zní: proč se bát? Proč nejít až do krajnosti?“ Tyhle věty pronesl Vladimír Putin před dvěma lety na tiskové konferenci ve Vietnamu.

Od předčasných parlamentních voleb před dvěma lety je Francie do značné míry politicky paralyzovaná, panuje tam velké napětí a nervozita, Macron je krajně neoblíben. Nepřímým projevem toho jsou koneckonců i současné studentské nepokoje.

Putin, Trump a Česká republika. Světu mír, pardon, vlastně naftu. Rašismus zabíjí různými způsoby. Šanci vyhrát prezidentské volby ve Francii má zatím Le Penová. A na konec glosa Evy Turnové. Moderuje Petr Schwarz.

Může uvolnit dodávka ruské nafty na americký a vůbec světový trh napětí, které kolem dodávek tohoto klíčového paliva opravdu existuje? Odpověď je bez jakýchkoliv pochybností – ne. Neočekávají to evropští i čeští politici, neočekává to ani Mezinárodní energetická agentura a nepočítá s tím ani český státní velkoobchodník s palivy Čepro. Co ale naopak nákup této nafty uvolní, jsou ruské investice do zbraní zabíjejících na Ukrajině nebo dronové provokace Ruska v zemích NATO.

Je bolestivé, když si americký prezident Donald Trump vybere jinou stranu, než jsme my, řekl ve středu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v narážce na Trumpův příklon k Rusku. V rozhovoru se známým britským novinářem a televizním moderátorem Piersem Morganem ukrajinský prezident také litoval, že jeho země, která se brání ruské ozbrojené agresi, podle něj v posledních dnech „ztrácí silného partnera“ v podobě USA.

Komunální volby nabízejí často relativně velmi odlišné výsledky. Nejvíce tehdy, když chceme měřit úspěch jednotlivých stran. Nejparadoxnější obraz nabízejí zisky a ztráty občanských demokratů. Ačkoliv ODS přišla ve volbách o více než 500 zastupitelů, tedy o stejný počet jako plošně stále nejúspěšnější lidovci, uspěla výrazně v Praze, ale bude se podílet na vládě i v Brně.

Americký prezident Donald Trump pokračuje v předvolební kampani, jejímž cílem je podle něj pomoci jeho Republikánské straně vyhrát v listopadových volbách do Kongresu a v kláních o posty guvernérů. S tím, jak se propadá Trumpova popularita, sílí ale v Republikánské straně obavy, že prezidentovo intenzivní zapojení do kampaně jí uškodí.

Mezivolební týden kromě různé intenzity hašteření odhaluje i fokus české společnosti a jejích představitelů. Je logické, že na komunální úrovni se naprostá většina úspěšných kandidátů soustředila na konkrétní problémy daného města či obce. Pokud měly celostátní přesah, týkal se dopravy, rozpočtového určení daní nebo centralizace zdravotní péče.

Mnoho povyku pro rozpočet. Tentokrát ten unijní. Republikánům škodí Trumpova předvolební kampaň. Hledání nové ODS, spíše pořád Spolu. Výzvy, na něž by měli reagovat i senátoři. Zelenskyj, Trump a prezidentské volby. Moderuje Jan Fingerland.

V Bruselu ve čtvrtek začal summit Evropské unie. Klíčovým tématem jednání premiérů a prezidentů členských zemí je debata o návrhu příštího víceletého rozpočtu sedmadvacítky na roky 2028–2034. Jeho upravenou podobu představilo současné irské předsednictví Unie. Pokusilo se v něm vyjít vstříc všem, výsledek ale střílí do nohy samotný unijní rozpočet.

Palestinci, kteří doufali v návrat demokratického hlasování, mají důvod ke zklamání. Parlamentní volby slíbené na konec listopadu nebudou. Není to první, a možná ani poslední odklad.

Americký prezident Donald Trump se otáčí jak korouhvička. Navenek to může vypadat, že jednou říká to, podruhé zase ono. Ale strategii to má: jako vrcholný politik, navíc těsně před volbami, se snaží uspokojit různé voličské zájmy. Obrátku si nyní vyzkoušeli na vlastní kůži šéfové největších amerických firem, takzvaných Big Techů.

Vítězné hnutí ANO se v Ostravě dohodlo na spolupráci se Starosty pro Ostravu. Karlovy Vary povede koalice ANO, Karlovaráků a ODS. V Plzni vznikla koalice vítězného hnutí ANO s hnutím STAN a také s uskupením Pro Plzeň, které letos kandidovalo spolu s lidovci.

Máme za sebou obecní volby, v souvislosti se kterými bylo tentokrát zhusta poukazováno především na to, že v mnoha zejména menších obcích lidé moc na výběr u urny neměli, protože se o jejich hlasy ucházela pouze jedna kandidátní listina. Podotýkalo se také, že mezi kandidátkami setrvale klesá počet těch stranických ve prospěch různých místních politických projektů, které jsou na etablovaných partajích nezávislé, čímž se ztrácí propojení komunální politiky s vyššími patry.

Evropa vstupuje do roku chromé kachny. ANO na komunální úrovni někde spolupracuje i s vládní opozicí. Trvalé nebo skutečné bydliště dělá velký rozdíl. Odložené palestinské volby. Trump a technologické firmy – předvolební obrat. Moderuje Ondřej Konrád.

Zrušte demokratické volby! Tak zoufalá úvaha člověka napadne, když si uvědomí rizika, která celé Evropě přináší nadcházejících 12 měsíců, během kterých proběhnou volby ve Španělsku, Francii, Finsku, Řecku, Polsku a Itálii. Tedy v zemích, kde žije víc než polovina obyvatelstva Evropské unie a které, zjednodušeně řečeno, trápí největší dluhy. „Volby podkopou i to málo odhodlání, které Evropě zbývá k přijímání nepopulárních kroků,“ shrnul vyhlídky týdeník The Economist.

Víc než půl roku vládní strany označovaly za lídra opozice prezidenta Pavla. Patrně s tím přišli jako první Motoristé sobě, rozezlení, že hlava státu nechce jmenovat jejich čestného prezidenta, ale nikoli člena, ani ministrem životního prostředí, když už se jakž takž smířili s tím, že je poslanec Turek na post šéfa diplomacie snad přece jen kontroverzní a premiér Babiš (ANO) pro jeho instalaci nehnul prstem.

Letiště v hlavním městě Saúdské Arábie se stalo opakovaně terčem ostřelování ze strany jemenského hnutí Húsíů. Zemi to stálo řadu životů, velký kus prestiže a spoustu peněz.

Od chvíle, co před čtyřmi roky odstartoval boom umělé inteligence, se řešilo i to, co ho může zbrzdit. Nedostatek čipů? Elektřiny? Peněz? Málokdo by si ovšem vsadil na to, že oním pomyslným úzkým hrdlem nakonec nemusí být technologie či finance, ale docela obyčejný sousedský odpor. Tedy to, že lidé prostě nechtějí mít obří datacentrum za humny.

Staré bolesti nových zastupitelstev. STAN jako hlavní opoziční síla? Co je za útokem na Saúdy. Odpor proti datacentrům, účinná brzda AI boomu? A na konec glosa Ivy Pekárkové. Moderuje Petr Hartman.

Voliči svoje hlasy v boji o radnice odevzdali – a ostatní je na politicích. Ne nadarmo se o komunálních volbách říká, že i ony mají dvě kola. To druhé ale probíhá v zákulisí, kam občan nesmí, při vyjednávání koalic. V něm přitom přežívá několik nešvarů.

Určitě vás nepřekvapí, že vaše bydliště má velký vliv na zdraví a kvalitu vašeho života. A taky vás asi nepřekvapí, že se ta kvalita silně mění podle toho, ve kterém kraji nebo ve kterém městě bydlíte.

Na východním Slovensku nedaleko města Svidník a v místech, kde probíhaly boje karpatsko-dukelské operace, byla odhalena socha sovětskému maršálovi Ivanu Koněvovi. Bitva o Duklu začala v říjnu 1944. V bojích sovětských vojáků a příslušníků československé Svobodovy armády s německým Wehrmachtem padlo několik desítek tisíc lidí.

Od vyhlášení výsledků voleb uplynulo s lehkou nadsázkou pár hodin, nicméně političtí vítězové i poražení jsou známí. Největší změna nastala v hlavním městě. Vítěz voleb hnutí STAN, a především Petr Hlaváček už naznačil, kterým směrem se chce v následujících letech ubírat. Přestože pražská koalice teprve vzniká, není od věci se podívat na plány pravděpodobného nového primátora a na to, co Pražany podle dlouhodobých průzkumů trápí.

Nová zastupitelstva čeká úkol nejtěžší – péče o školy v nejisté době. Obyvatele nejbohatšího města v Česku čeká zdražování, další plány se teprve ladí. Kde bydlíme, má velký vliv na to, jak jsme zdraví, jak se hýbeme a kolika let se dožijeme. Socha Koněva a proruské tendence slovenské vlády. A na konec glosa Ondřeje Neffa. Moderuje Ondřej Konrád.

Volby do zastupitelstev v obcích budou mít největší vliv na skupinu, která se jich nemohla zúčastnit. Na děti, protože obce jsou zřizovateli základních škol a mají na kvalitu vzdělávání teď asi větší vliv než ministr školství Robert Plaga (za ANO).

V Praze se po více než roční rekonstrukci znovu otevřela slavná Müllerova vila, kterou na konci dvacátých let minulého století navrhl Adolf Loos. A stojí stejně jako předtím za návštěvu.

Podle serveru Axios američtí vyjednavači Jared Kushner a Steve Witkoff v pátek při rozhovorech v Miami pohrozili ukrajinské delegaci, že USA ukončí sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou, pokud budou pokračovat její útoky na ruské rafinerie. Výsledek tohoto tahu obou tradičně nepříliš úspěšných Trumpových emisarů byl naprosto logický – ukrajinská delegace z Miami odjela předčasně.

V České republice žije hodně přes dvě stě tisíc cizinců, občanů Evropské unie, občanů, kteří mají právo volit a být voleni v českých obecních a evropských volbách. V samotné Praze je to hodně přes šedesát tisíc voličů, tedy pro porovnání voličské síly více než tři celé Prahy 1. Přesto jich přišel opět volit jen zlomek.

V jedné chvíli se při sobotní tiskové konferenci první místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček lehce nervózně rozesmál po dalším dotazu na volební neúspěch – je to přece všechno otázka úhlu pohledu, jestli je příslovečná sklenice zpola prázdná, nebo do půle plná. Protože ANO sice neuspělo podle představ v Praze, v Brně a tak dále, ale marná sláva, celoplošně komunální volby vyhrálo.

Senát jim nedáme, apelovali na občany představitelé opozice. Byť se výsledky voleb do horní parlamentní komory dají kompletně zhodnotit až po sečtení odevzdaných hlasů ve druhém kole, mohou už po tom prvním hlásit, že mají splněno.

Říká se, že v komunální politice jsou důležité chodníky a čističky, ale reakce samotných politiků prozrazují, že komunální volby silně ovlivňují i celostátní politiku.

Jak uspěly strany ve volbách. Česko se nezajímá o dvě stě tisíc voličů, občanů zemí EU. Zkrachovala mírová jednání USA-Ukrajina-Rusko. Müllerova vila a společnost.

Moderuje Petr Hartman.

Ještě dnes do dvou hodin odpoledne je možno oslavit svátek demokracie, jak se říká volbám, v tomto případě komunálním a ve třetině senátních obvodů i do horní komory parlamentu. A pokud jste tak ještě neučinili, jít k volebním urnám, hlasovat a splnit svou čestnou občanskou povinnost, což ovšem obvykle v případě těchto voleb dělá o dost méně voličů než ve volbách sněmovních či prezidentských. Takže se můžete přičinit o to, aby to tentokrát bylo jinak.

V posledních týdnech to podle světových médií prakticky každý den vypadá, že lidstvo stojí na pokraji vyhynutí, které způsobí umělá inteligence, nad níž jsme ztratili kontrolu. Šéf firmy Anthropic Dario Amodei v září varoval, že by roj AI agentů mohl do roka ovládnout internet. Situace ale není taková, jak ji občas líčí média. Strach z AI přitahuje pozornost veřejnosti a ta obratem ovlivňuje, jakou váhu umělé inteligenci přikládají politici i investoři.

Blízký východ posledního století je zónou mnoha masakrů. Jednotlivé případy se liší v řadě ohledů, mimo jiné i v tom, jaká pozornost se jim věnuje. Například masakry syrských Drúzů západní média příliš nezaujaly.

Maricarmen Abascal by asi nikdy nenapadlo, že na sklonku života vyvolá ve Španělsku politické a společenské zemětřesení a stane se symbolem krize, která v zemi doutnala už dlouho.

Ruský prezident Vladimir Putin se u příležitosti Dne učitelů setkal s vybranými pedagogy základních škol i mateřských školek. Poděkoval jim za jejich práci a za to, že, cituji, vychovávají nové bojovníky pro takzvanou speciální vojenskou operaci. Citoval také známý výrok básníka Fjodora Ťutčeva, podle kterého se Rusko nedá rozumem pochopit, lze v něj pouze věřit.

Vzdělání na oltář ruské prestiže? Příběh jedné ženy, který odhalil španělskou krizi bydlení. Na drúzský 7. říjen se zapomnělo. AI se mýlí stejně sebejistě, jako má pravdu.

Moderuje Petr Hartman.

„Víme, co je poezie tak dobře, že ji neumíme definovat jinými slovy, stejně jako neumíme definovat chuť kávy, červenou či žlutou barvu, nebo význam hněvu, lásky, nenávisti, východu slunce nebo naší lásky k vlasti. Tyto věci jsou tak hluboko v nás, že se dají vyjádřit pouze těmi běžnými symboly, které sdílíme. Tak k čemu potřebujeme jiná slova? A každý ví, kde najít poezii, A když přijde, cítí člověk její jazyk, to zvláštní chvění.“

Arend Feenstra byl farmářem v kanadském Saskatchewanu. V roce 2024 prodal hospodářství a přestěhoval se do ruské Nižněnovgorodské oblasti s manželkou a osmi z devíti dětí. Byl proti liberálním pravidlům života ve své zemi, neměl rád LGBT+ a obecně nesouhlasil se směřováním Kanady. Rusko mu připadalo jako tradiční země, kde by jeho rodina mohla najít druhý domov.

Máloco může velkou část Američanů nakrknout víc než zdražující pohonné hmoty. Donald Trump se sice od návratu do Bílého domu na veřejné mínění moc neohlíží, ale s blížícími se volbami do Kongresu ho nespokojenost spoluobčanů s ekonomikou, zejména s cenami energií, přece jen trochu zajímat musí.

Ujíždí nám vlak. Drahá válka, levné triky. Trump hasí ceny nafty. Odjeli do Ruska, tam je nutí do vojska. Nobelova cena za literaturu. A na konec glosa Evy Turnové. Moderuje Petr Schwarz.

Václav Havel by se divil: jeho nedožité devadesátiny si po celé zemi připomínají lidé nejen v těchto dnech. Výstavy, debaty, koncerty, divadelní představení a vzpomínkové večery na jeho počest začaly už v září a konat se budou až do konce roku.

Ruský prezident Vladimir Putin testuje „červené linie“ Západu, varoval německé poslance šéf civilní rozvědky Bruno Kahl během pondělního slyšení parlamentního kontrolního výboru Spolkového sněmu. Působení ruských tajných služeb v Německu je nejen podle něj, ale i dalších dvou šéfů tajných služeb stále agresivnější, přibylo případů špionáže i sabotáží.

Anglická strana Zelených odsouhlasila prohlášení, podle kterého je sionismus forma rasismu. Tato zpráva je důležitá nejméně ze dvou důvodů. Zaprvé proto, že Zelení možná budou důležitým partnerem příští labouristické vlády. A za druhé proto, že Zelení dovedli dosavadní tendenci západní levice dále než všichni ostatní.

Komunální volby jsou v tuzemsku oblíbené, protože jsme zemí starostů s malým s. Vybírají se zastupitelstva více než 6250 měst, městských částí a obcí. Většinou lidé volí kandidáty, které znají, často i osobně. Vědí, jak se chovají, zda plní své sliby a je na ně spolehnutí. A zajímá je především to, zvelebí-li jejich bydliště.